Z historie kostela a okolí
Mezi
Vyšehradem a nynější Resslovou ulicí se již
počátkem 12. století rozkládal ves zvaná
Podskalí – sídlo pražských dřevařů a plavců.
Ve starém Podskalí stály původně tyto kostely: sv.
Mikuláše, sv. Vojtěcha Menšího, sv. Kosmy a
Damiána, sv. Jana Křtitele a předchůdce nynějšího
kostela Nejsvětější Trojice – kostel sv.
Antonína, pocházející z první
poloviny 14. století.
Dle
pověsti byl kostel postaven řemeslníky, kteří stavěli emauzský klášter ve volném
čase z ušetřeného materiálu, takže nestál ani groš. Klem kostela se rozkládal
hřbitov. Roku 1420 za bojů Pražanů s Vyšehradskými byl kostel vypálen a pobořen.
Teprve
roku 1476 byl na troskách původního kostela vybudován nový kostelík zasvěcený
Nejsvětější Trojici. Počátkem 18. století kostel pro chudobu tak sešel, že
hrozil sesutím. Proto r. 1728 novoměstský primas Josef Sedler dal kostel znovu
přestavět v barokním slohu. Z původního kostela se zachovala zeď z hlavním
oltářem se zbytky gotických fresek.
V roce
1751 byla nákladem lékaře dr. Josefa Moellera při jižní straně kostela
přestavěna kaple sv. Kříže, zvaná „dušičková“.
Roku
1781 byl položen základ k nové věži. Stará zvonice, která stála vedle kostela,
byla po vstavění nové věže v roce 1782 zbořena. Hřbitov při kostele byl zrušen
za císaře Josefa II.
Po
zániku okolních podskalských kostelů se stal kostel duchovním centrem celého
Podskalí, odtud prastarý název: „Plavecký kostel Nejsvětější Trojice
v Podskalí“.
V 70.
letech 20: století byl opraven zevní plášť na kostele a na faře a v roce 1995
svépomocí po 60 letech opět vymalován.
Za velké
povodně v roce 2002 pronikla voda do kostela průsaky před podlahu a zpětně přes
kanalizaci, díky včasnému zásahu, však byly škody minimalizovány.
Interiér
kostela
Základ
hlavního oltáře tvoří původně kamenná
gotická mensa ze 16. století, nad níž jest
vyzdvižen – nákladem bratří Bláhů,
staroměstských radních – barokní
oltář z roku 1732.
Na
oltáři se nalézá svatostánek z roku 168O. Nad ním je zasazen deskový obraz
Nejsvětější Trojice z počátku 17. století.
Po pravé
straně před oltářní mřížkou je umístěna křtitelnice z červeného sliveneckého
mramoru, zhotovena Františkem Jedličkou r. 1831 s nápisem.
Postranní oltáře – dva jsou zasvěcené sv.
Janu Nepomuckému, další pak Sv. Rodině a
Neposkvrněnému Početí Panny Marie a sv. apoštola
Jana.
Na kůru
jsou barokní jednomanuálové varhany z 18. století.
V dušičkové kapli je na oltáři zavěšen
kříž a po stranách dřevěné barokní sochy
PanyMarie sv. Jana, apoštola.
Ve věži
jsou zavěšeny dva zvony: Josef z roku 1559 a Marie z roku 1549,
oba od Brikciho s nápisy. Třetí, největší zvon, Václav, byl zabaven a odvezen
za 2. světové války. V sanktusové věžičce je zvon Nejsvětější Trojice
z roku 1707 od Schoenfelda.
Na stěně
za hlavním oltářem se nachází zbytky pozdně gotických fresek z konce 15.
století.
Kostel Nejsvětější Trojice na akvarelu
Václava Jansy na konci 19. století
Staré Podskalí v roce 1910 |